František Bohumil Doubek ( 20.3.1865 v Českých Budějovicích - 26.10.1952 v Novém Jičíně ) malíř, kreslíř a ilustrátor
V patnácti letech odešel za studiem do Prahy , kde navštěvoval v letech 1879 - 1880 kreslířskou školu Regniérovu. Poté od roku 1880 pokračoval na Akademii výtvarného umění v Praze , kde se stal žákem tehdejšího rektora Antonína Lhoty, dále pokračoval u prof. Františka Sequense a Františka Čermáka. Roku 1885 opustil pražskou Akademii, odešel do Mnichova, kde začal studovat na tamnější Akademii v malířské třídě Otto Seitze a kompozici u Alexe von Liezen-Mayera. Věnoval se zejména portrétní a žánrové malbě. V té době též maluje velké dekorativní alegorie pro zámek Vosek u Strakonic a náboženské motivy např.pro kostel v Radomyšli. Cestoval po Francii, Itálii, Švýcarsku a působil ve Vídni a v Drážďanech. Na Jubilejní výstavě v Praze v r.1892 obdrželza svůj obraz čestný diplom 1.třídy a r.1893 obdržel cenu Akademie věd a umění v Praze. Ve stejném roce získal stříbrnou medaili Mnichovské akademie za velký obraz Ctirad a Šárka. V cizině byl velmi známý a vyhledávaný jako dovedný ilustrátor časopisů - Fliegenden Blätter, Gartenlaube, Moderne Kunst a Über Land und Meer. V Německu(Bavorsku) žil až do první světové války, kdy musel narukovat. Po válce se vrátil do vlasti a usadil se r.1924 v Českých Budějovicích. Vytvořil portrét starosty Českých Budějovic Otakara Svobody a továrníka Augusta Zátky. Pro děkanský chrám sv.Mikuláše vytvořil hlavní oltář a křížovou cestu. Roku 1933 přesídlil do Prahy, kde vystavoval svá díla a rovněž vytvořil mnoho ilustrací. Portrétoval T. G. Masaryka. Byl členem Jednoty umělců výtvarných a v letech 1898-1900 Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1949 se s přibývajícími zdravotními problémy dostal do sociálního ústavu boromejek v Novém Jičíně, kde nakonec i roku 1952 umřel. Vystavoval v Praze v Obecním domě, Českých Budějovicích, Německu a Rakousku.