Ferdiš Duša ( 13.1.1888 ve Frýdlantě nad Ostravicí - 1.12.1958 tamtéž ) malíř, grafik a keramik
V patnácti letech nastoupil do práce v místní továrně na výrobu smaltovaného nádobí a jako malíř dekoru se zde poprvé setkal s profesionálními výtvarníky. V letech 1905 - 1910 podnikl cesty za poznáním téměř celou Evropou, aby v dílnách keramiků a ateliérech malířů poznával základy malířského řemesla. Vyučen malířem porcelánu. V Německu byl žákem M.Slegvota. Kolem roku 1912 navázal kontakt s B. Jaroňkem z Rožnova, se kterým založil keramickou dílnu. O rok později se seznámil s ředitelem léčebného ústavu pro alkoholiky ve Velkých Kunčicích B. Koňaříkem-Bečvanem, který zaváděl práci v dílnách jako terapeutický prostředek a Duša se u něho stal vedoucím keramické dílny a malírny porcelánu. První světová válka ukončila činnost ústavu i dílen a Duša 21. června narukoval na ruskou frontu ve východním Haliči. V roce 1916 se dostal mezi válečné malíře-dokumentaristy. Po návratu z války přerušil členství ve sdružení Koliba, jehož byl spoluzakladatelem a aby si zajistil uměleckou budoucnost a životní existenci pokusil se podnikat sám. V roce 1918 koupil keramické dílny a přenesl je do svého rodiště. V podnikání neuspěl a provoz dílen musel v roce 1924 ukončit. V polovině dvacátých let se zaměřil na malbu a grafiku. Podílel se na spolkovém životě výtvarníků a žil střídavě ve Frýndlantě a v Praze. Na sklonku života roku 1955 se vrátil do rodného města.
V díle se soustředil zejména na grafickou tvorbu, tématem byly jeho zkušenosti ze života na Ostravsku a Těšínsku. V pracích lyricko-epických se vrací ke své trvalé a hluboké lásce - Slovensku, které prošel křížem krážem. Počátky grafické jeho tvorby spadají do období první světové války, tvořil převážně technikou dřevorytu (později leptem a suchou jehlou) a rád se vyjadřoval v rozsáhlých a často rozměrných cyklech. Ilustruje zpravidla knihy, které jsou blízké stavu jeho duše a srdce (Smrt Jánošíkova, Slezské písně, Ostravská píseň, romány Haldy a Hordubal, pohádky Dvanáct duší, U jasného plamene a řadu dalších). Součástí Dušovy grafické tvorby - a to ne pouze okrajovou - je i tvorba exlibris, kde se mu podařilo na malé ploše dosáhnout maximálního výtvarného účinku. Duša vytvořil několik desítek knižních značek. Malbě se věnoval hlavně ve dvacátých letech a po roce 1945.
Byl členem - Koliby(obec umělecké tvorby na Moravě), Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Skupině výtvarných umělců v Brně, Umělecké besedy v Praze, Bloku výtvarných umělců, Svazu československých výtvarných umělců a dalších. Jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii, Národním muzeu v Praze, Moravského muzea v Brně, Slezského muzea v Opavě, Slovenské národní galerie v Bratislavě, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Okresního muzea ve Frenštátě a v Památníku Ferdiše Duši ve Frýdlantě nad Ostravicí. V zahraničí ve Státní galerii ve Varšavě, sbírce Williama Rittera ve Švýcarsku a mnoha dalších soukromých u nás i v cizině.