Engelmüller Ferdinand

Engelmüller Ferdinand (Praha 22. 12. 1867 - Praha 29. 9. 1924) malíř a grafik

V roce 1889 byl přijat bez zkoušky do odborné školy profesora Julia Mařáka na malířské Akademii v Praze. Tam setrval až do roku 1894. Jeho první obraz Na mrtvém rameni Labe byl vystaven v  roce 1891 na zemské jubilejní výstavě v Praze. V roce 1896 byl mezi zakladateli spolku Mánes, jehož se stal jednatelem. V roce 1897 si založil v Praze malířskou školu, kterou s úspěchem vedl mnoho let a jíž prošli například vychovala Otakara Nejedlého, Gustav Macoun, Jaroslav Šetelík, Otakara Štáfl aj. Této školy se později (v r. 1920) dostalo státní subvence jako přípravce žáků pro malířskou Akademii v Praze. V roce 1898 se rozešel s Mánesem a stal se natrvalo členem Jednoty výtvarných umělců v Praze. V letech 1907 - 1908 pobýval v umělecké kolonii Worpswede a Dachau u Mnichova. Podnikl četné studijní cesty po Rusku, Itálii, Švýcarsku, Holandsku a Tyrolsku. V roce 1908 byl jmenován řádným členem Union internationale des Beaux-Arts v Paříži. V květnu roku 1916 se přestěhoval  z ateliéru na Masarykově nábřeží do starého Hrzánovského domu v Loretánské ulici na Hradčanech, kde rozšířil svou malířskou školu. Byl také proslulý mistr pastelů, které hojně využíval pro své krajinářské motivy a zavedl je do české krajinomalby.
Engelmüller se zabýval studiem přírodních krás, byl samotářským milovníkem melancholické přírody a minulosti. S hlubokým smyslem pro nálady i duši kraje maloval a kreslil své zasněné krajiny, staré parky, opuštěné a zarůstající klášterní i zámecké a pitoreskní zákoutí Prahy. Od roku 1902 se zcela věnoval cyklu Česká krajina, kterým chtěl postihnout tvářnost domácího kraje v různých denních a ročních dobách. Oblíbenou jeho krajinou bylo Polabí, náměty také nacházel posléze i na Šumavě a Českomoravské Vysočině. Má však také četné obrazy ze Staré Prahy, Slovenska, Holandska, Německa, Itálie a Ruska. Čím dál více také komponoval fantazijní krajiny,nejednou s figurální stafáží. Zvádal monumentální formy a jeho obrazy se staly součástí mnoha reprezentačních interiérů významných domácích a zahraničních institucí.