Fára Libor

Libor Fára ( 12.9.1925 v Praze - 3.3.1988 tamtéž ) malíř, sochař, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog.
V letech 1935-1941  studoval na reálném gymnaziuv Praze Na smetance, kde byl učitelem kreslení Pravoslav Kotík. V letech 1942-44 byl žákem soukromé školy kreslení Jaroslava Švába Officina Pragensis. Za války patřil k okruhu Spořilovských surrealistů a setkával se Zdeňkem Lorencem, Otto Mizerou, Václavem Tikalem, Josefem Istlerem a Karlem Teigem. Skupina vydávala soukromé sborníky.
V roce 1945 se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze, ale neuspěl při zkouškách a tak začal od října 1945 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Emila Filly. Ve čtyřicátých letech vytvářel surrealistické koláže a objekty. Již v roce 1946 byl jeho obraz Deux visages vybrán na výstavu Art Tchécoslovaque 1938 - 1946 a Fára mohl navštívit Paříž. Studia ukončil v ateliéru prof. Františka Muziky roku 1951.
Sférou jeho zájmu byly obrazy, objekty, asambláže, koláže, frotáže a fotografie. Jeho figurativní malba byla ovlivněna surrealismem, ale také Picassem. Po celý život měl přátele mezi fotografy (Emila Medková, Miroslav Hák, Miloň Novotný, Miroslav Jodas, Josef Koudelka).
Počátkem 50. let udržoval přátelské vztahy s Mikulášem a Emilou Medkovými, Karlem Teigem, Josefem Istlerem, Karlem Hynkem, Vratislavem Effenbergrem a podílel se na vydávání neoficiálního sborníku surrealistů Zvěrokruh, navazujícího na stejnojmenný časopis ze 30. let. Po celý život měl přátele mezi fotografy (Emila Medková, Miroslav Hák, Miloň Novotný, Miroslav Jodas, Josef Koudelka). Pro Divadlo E.F.Buriana navrhoval plakáty, pozvánky, výpravy i kostýmy. Ve druhé polovině 50.let vystavoval se skupinou Máj, maloval většinou geometricky stylizovaná zátiší. Pzději spolupracoval s Divadlem Na  zábradlí 1962 - 1968, od roku 1969 s Činoherním klubem. Byl jedním ze zakladatelů akční scénografie. Vytvořil řadu originálních plakátů a grafických úprav knižních i časopiseckých. V polovině šedesátých let vytvářel řadu asambláží - objektů z řemeslně vyrobených věcí, původně účelných např.židle, stolky, dřevěné nářadí.
Později se věnoval nezveřejňované tvorbě, mimo jiné cykly kreseb, velkých fotopláten, kresbami tužkou a kolážím. Závěr tvorby patřil asamblážím, k nimž užil prvků zrezivělého železa, aby vztvořil celky harmonické a hluboce významové.
Zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a mnoha dalších státních a soukromých sbírkách. Samostatně vystavoval zejména v Praze, v zahraničí v Německu a Francii. Kolektivních výstav se zúčastnil u nás i v cizině ( Francii, Německu, Itálii).