Hollar Václav

Václav Hollar (13. července 1607 v Praze – 25. března 1677 v Londýně) grafik, rytec a kreslíř.
Byl známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus nebo poněmčenou Wenzel Hollar. Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie.
Již od počátku jeho pobytu v Londýně byl úspěšným a vyhledávaným rytcem. V Londýně už Hollar nepracoval výhradně pro lorda Arundela, ale nechával se zaměstnávat prodejci grafik, kteří mu zajišťovali dostatek zakázek. V roce 1642 odjel vstoupil Hollar do služeb krále Karla I. Když byl král sesazen, byl Hollar zajat a vězněn, nicméně z vězení uprchl a odjel za lordem Arundelem do Antverp. V Antverpách pak Hollar pobýval v letech 1644 až 1652. Po roce 1652 pracoval na ilustracích antických autorů, byl i vyhledávaným ilustrátorem vědeckých publikací.Zajímavostí byl v roce 1668 jeho pobyt v Tangeru v Maroku, kam byl vyslán, aby vytvořil rytiny tamního opevnění. V roce 1674 Hollar vydal cyklus listů holandských obchodních a válečných lodí.
Poznamenala ho smrt jeho syna při morové epidemii, zažil velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to vždy najevo. Navzdory svým uměleckým úspěchům a uznávanému postavení, byl na sklonku života sužován chudobou a po smrti pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru. Jeho grafické dílo je velmi obsáhlé a jeho námětový rejstřík nesmírně bohatý. Světové proslulosti dosáhl jako autor mistrovských leptů.
Patřil k nejvýznamnějším evropským grafikům svou žánrovou rozsáhlostí, dokonalým grafickým zpracováním a snahou po přesném zobrazení reality. K vrcholům jeho tvorby patří krajiny a panoramatické pohledy na města. Hollar se také mimo jiné zabýval grafickými návrhy kostýmů, rytinami hmyzu a mušlí. S oblibou kopíroval obrazy holandských mistrů, se kterými se seznámil za svého osmiletého pobytu v Antverpách. Podle svých kreseb z krátké návštěvy Prahy v roce 1636 vytvořil také známý velký pohled na Prahu.
Mnoho jeho grafických listů se nachází v Britském muzeu v Londýně a v knihovně na zámku ve Windsoru.