Josef Holub (13.11. 1870 Slaný, Kladno - 22.8. 1957 Kvasiny u Rychnova nad Kněžnou) - malíř, fotograf
Nejslavnější kralupský malíř a jeden z nejstarších Mařákových žáků zůstal jako snad opravdu jediný věren způsobu malby, jejž si osvojil především od Kavána. Své náměty nacházel v krajinách Povltaví na Podřipsku a proslul jimi v nesčetných variacích téhož záběru (,Vltava u Nelahozevsi", „Lobeček", „Veltruský park"). Větší oleje vynikají propracovanou a promalovanou plochou v ostře konturovaném zobrazení zpravidla vlídného rovinatého motivu louky, říčního zákoutí nebo stromoví, po roce 1900 se Holub věnuje profesionálně praxi fotografa, což i zpětně jistě ovlivnilo setrvání na naučeném principu malování. Oblíbený zelenavý kolorit jen občas prokvete ostřejšími akcenty, impresivnější polohy dociluje v některých drobnějších dílech, která nezapřou talent, dobrou průpravu u Mařáka a vliv blízkých přátel (Dvořák, Slavíček). Po první světové válce se již Holubovo dílo výrazově dále neposunulo, kodifikovalo harmonický obraz domovské krajiny (jeho rozměrný olej byl kdysi státem věnován i J. V. Stalinovi a umístěn v prostorách moskevského Kremlu) a stalo se zvláště pro region uznávanou nezpochybnitelnou výtvarnou hodnotou tím spíše, že umělec patřil k osobitým postavám svého města, jehož instituce se pyšnily a dodnes pyšní jedněmi z nejlepších děl. Dobře je zastoupen i v Národní galerii („Duby na hrázi", 1895 a „Lovčen v Černé Hoře", 1896), řadu dnes nezvěstných obrazů najdeme již jen na stránkách Volných Směrů či Zlaté Prahy.