Laubert Otis

Otis Laubert (8.1. 1946 ve Valaské u Banské Bystrice - ?) - fotograf, kreslíř, sochař

Studoval na SŠUP v Bratislavě (1961-1965). V 60. letech vytváří prvé objekty a asambláže. V 70. letech ho charakterizuje práce s nalezeným předmětem, jako stopou civilizace. Vytváří komorní kompozice, ale i velká prostředí, kde na jednu instalaci používá i několik tisíc drobných předmětů. Vybírá si k tornu specifická místa - chrám, nemocnici, opuštěnou továrnu. Příležitostně se věnuje fotografii, textilu, známkové tvorbě, plastikám z kamene, dřeva, skla, plastu. Jeho tvorba nemá formálně vyhraněný charakter, zaujímá prostor od poloh vizuální poezie přes konceptuální projevy po tzv. novou citlivost - od koláží s literárním či strukturálním charakterem a obsahem po kresby dynamicky nervních křivek, barevných tachistických prvků či naopak klidných stopových čar a šrafur. Významnou součást jeho tvorby představuje multiplikace a aplikace různých nalezených předmětů nebo jejich fragmentů do řad, případně plošných struktur nejen podle vizuálních zákonů, ale i sémantických podobností a odlišností. Vytváří z nich koláže, asambláže, objekty a prostorové instalace, kde jejich významy ožívají v nových metaforických souvislostech a asociačních vazbách.

Samostatné výstavy (výběr)
1981 - Orlová, DK, 1983 - Brno, Klub Křenová, 1986 - Praha, Klub na Chmelnici. 1990 - Bratislava, Galerie Palisády, 1991, 1993 - Budapešť, Knoll Galerie, 1993 - Chateauroux, Ocre d'Art, Mimo rámec - Sovinec, Škola, 1994 - Banská Bystrica, Státní galerie, Témy - Poprad, Elektráreň (Popradská galéria), repríza, 1995 - Berlín, O zwei Galerie, Modré „Pikasovo" období, 1998 - Bratislava, Galeria Tatrasoft, Motýle-ty jsou ani netknuty.