Líbal František

František Líbal ( 23. 4. 1896 ve Veselí nad Lužnicí - 20. 6. 1974 v Praze ) malíř 

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vlaho Bukovace a Maxe Pirnera v letech 1960 - 1920. V roce 1921 odchází za studiem do Mnichova, Drážďan a Frankfurtu nad Mohanem, poté pobýval v letech 1925 až 1926 v Paříži. Vytvořil cyklus obrazů z námětem Vítr na blatech v období mezi lety 1916 - 1919, záhy se věnoval malovaní architektury - zejména obrazům s námětem katedrály v Kolíně nad Rýnem, Paříži, Remeši, Rouenu, Le Havru, Miláně, Benátkách, Marseille a dalších. Vzniká tak celý cyklus pohledů na jednotlivé chrámy v nejrůznějším osvětlení. Vrací se domů a jeho něměty se stávají realistické horské krajiny, pohledy na Prahu, zátiší a portréty. Maluje krásy Krkonoš, Tater, Šumavy, Valašska, Beskyd a zejména milované jižní Čechy se svými rybníky a blaty. Pracoval s barevnou skvrnou roztíranou táhlým pohybem širokého štětce či malířské špachtle. Často kombinoval olej a temperu. Vystavoval každoročně od roku 1922 s Jednotou umělců výtvarných v Praze, též s Krasoumnou jednotou, souborně roku 1926 v Topičově salonu v Praze a roku 1927 v Košicích, též v mnoha dalších českých a slovenských městech. Také vystavoval často i v zahraničí - Oslo, Vídeň, Kodaň, Bergen, Frankfurt nad Mohanem.