Otakar Nejedlý ( 14. 3. 1883 Roudnice nad Labem - 17. 6. 1957 Praha ) malíř, pedagog a ilustrátor
Studoval na soukromé škole F. Engelmüllera 1898 - 1901 a soukromě u Antonína Slavíčka od roku 1904, který ovlivnil jeho barevnost a přivedl ho k uvolněnému rukopisu. Díky stipendiu pobýval roku 1896 v Římě a v letech 1907 - 1910 v Indii a Ceylonu společně s malířem Hněvkovským. Tato cesta významně ovlivnila celou jeho pozdější tvorbu, kde se soustředil zejména na barevnost a sklon k monumentalizaci krajiny. Byl legendárním profesorem krajinářské školy na Akademii výtvarných umění v Praze 1925 - 1957. Mezi svými žáky byl velmi oblíbený s přezdívkou Oťas. Jezdil v letech 1925 - 1939 s žáky na výtvarné pobyty ve Francii, Itálii, Dalmácii a v letech 1946 - 1957 s nimi pobýval na různých místech u nás. Člen Spolku výtvarných umělců Mánes od roku 1904, v roce 1926 se stává řádným členem České akademie věd a umění, dopisujícím členem Hagenbundu ve Vídni. Byl stoupencem impresionismu a postimpresionismu. Spolu s malířem Vincencem Benešem otevřeli roku 1913 vlastní Moderní školu malířskou na základě jejich ovlivnění pařížskými kubisty. Po roce 1918 maloval bojiště ve Francii, později exotickou krajinu na Sicílii a inspiraci našel také u nás na Šumavě, Orlických horách, Táborsku a v Českém středohoří. Postupně opustil kubistickou fázi jeho tvorby, za popisnější realističtější pohled založený na efektní až temné barevnosti v dramaticky pojaté krajině. Umělecky prošel obdobím od impresionismu, přes kubismus a fauvismus až neoromantickému jásavému návratu ke krajině. Významná byla zejména jeho pedagogická činnost, kde vychoval mnoho českých moderních krajinářů. Jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze a mnoha dalších státních galeriích, též ve Válečném muzeu v Paříži. Samostatně vystavoval v letech 1917, 1918, 1933, 1954 v Praze, v roce 1963 v Litoměřicích, 1965 v Roudnici nad Labem, v roce 1973 v Liberci, v roce 1974 v Brně a v roce 1988 v Pardubicích. Kolektivně vystavoval od roku 1900 u nás a v zahraničí. Věnoval se i publikační činnosti a okrajově se věnoval tvorbě exlibris.