Obrovský Jakub

Jakub Obrovský ( 23. 12. 1882  Bystrc u Brna - 31. 3. 1949 Praha ) malíř, grafik, sochař a pedagog

V letech 1897 - 1901 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Emanuela Krescence Lišky, Celdy Kloučka, Karla Vítězslava Maška, Františka Schmoranze, Stanislava Suchardy a Ludvíka Wurzela. V roce 1898 získal cenu za plakát keramické výstavy Uměleckoprůmyslového muzea. V letech 1901 - 1904 studoval na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera. Po jejím absolvováním se stal členem Jednoty umělců výtvarných. V roce 1907 získal Hlávkovo stipendium a odjel do Říma, kde se stýkal s Janem Štursou a Otakarem Nejedlým. Po návratu do Prahy se stal vyhledávaným autorem dekorativních prací. V roce 1908 dostal zakázku na výzdobu pražské obchodní a živnostenské komory, poté na výzdobu ústřední budovy Průmyslového paláce a následně realizoval mozaiky v jídelně Obecního domu. V roce 1911 se stal členem vídeňského Hagenbundu, v roce 1912 byl jmenován do České sekce kuratoria Moderní galerie, v roce 1913 se stal členem České akademie věd a umění.
V roce 1914 získal zlatou medaili na výstavě českých umělců v Londýně. Od roku 1915 se začal věnovat také sochařství, která vrcholila rozměrnými bronzy 30. let, zpravidla ženskými akty blízkými Bourdellovi. V roce 1919 byl jmenován profesorem mistrovské školy malířství na pražské Akademii. V roce 1921 byl jmenován řádným členem pařížské Société Nationale des Beaux-Arts. V oce 1928 navrhl pomník Svatopluka Čecha pro Olšanské hřbitovy. Na soutěžní výstavě olympijských her v roce 1932 v Los Angeles získal zlatou medaili za sochu Vraždící Odysseus. V roce 1935 byl zvolen rektorem pražské Akademie. Obrovský prodlužoval tradici novoromantismu a akademismu konce 19. století. Jak v malířství, tak v sochařství navazoval na antické a renesanční umění. Časná tvorba nostalgického podtextu byla blízká Preislerově symbolistní náladovosti ( symbolismu ) , později se rozvíjela k bezprostřednímu vztahu k realitě a senzualismu. Pozdní díla, často značných rozměrů, bohatá na ženské akty, byla koncipována na akademicko-naturalistickém principu a vypjatém kolorismu. Ve svých obrazech zobrazoval ideální figurální scény v bukolickém prostředí, sice akademicky přesnou formu postupně rozvolňoval , ale zůstal tvořit v tradici akademických uměleckých principů jako malíř nahých těl a zářivých látek. Jako grafik tvořil zejména figurální litografie a též plakáty. Jako činný a čestný člen vystavoval s Jednotou umělců výtvarných a také s Sdružením výtvarných umělců moravských. Obdržel řadu cena vystavoval na mnoha výstavách u nás i v cizině - Benátky, Řím , Paříž, Vídeň, Londýn. Jeho díla jsou velmi sběratelsky vyhledávána.