Václav Rabas (13.11. 1885 - 26.10. 1954) - malíř
Studoval u profesorů B. Roubalíka, V. Bukovace, H. Schwaigera a M. Švabinského na AVU v Praze (1906-1913). Dílo je spjato s domácí krajinářskou tradicí 19. století, zprvu byl ovlivněn akademismem a Slavíčkovým impresionismem, později se vyhranily dva tvůrčí přístupy: realistický a symbolický. Ve 20. letech reflektoval sociální tendence v českém umění. K vrcholným dílům patří panoramatické krajiny uvolněného rukopisu a dokonalé barevné kompozice (Pole a oblaka, 1933; Pálená zem, 1934). Námětově čerpal v rodném kraji, ale i na Žatecku, Slánsku a v krajině pod Džbánem. V období 2. světové války směřoval k niternějšímu lyrickému výrazu, později k intimitě domova. Vedle krajinářské tvorby vznikaly i četné figurální obrazy a portréty přátel nebo členů rodiny. Vytvořil také rozsáhlé grafické dílo, v němž převažovaly cykly dřevorytů a suché jehly. Okrajově se věnoval sochařské tvorbě, pracoval v kovu. Odborné úvahy o výtvarném umění publikoval ve Výtvarné práci, Lidové demokracii aj. Od 1909 člen Umělecké besedy, později dlouholetý předseda, od 1910 se zúčastnil všech členských výstav UB. Člen a spoluzakladatel SČUG Hollar.