Špála Václav

Václav Špála (24.8.1885 ve Žlunicích u Nového Bydžova - 12.5.1946 v Praze) malíř, kreslíř a grafik
V letech 1899-1902 studoval na odborné škole uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, roku 1902 přesídlil do Prahy a docházel do soukromé malířské školy Ferdinanda Engelmüllera. V roce 1903 v letním semestru navštěvoval kurzy kreslení a modelování na Uměleckoprůmyslové škole
a od zimního semestru byl přijat na Akademii výtvarného umění v Praze u prof.Vlaho Bukovace a Františka Thieleho, zde mezi jeho spolužáky byly členové příští skupiny Osma a Skupiny výtvarných umělců. Velmi na něj zapůsobila v té době výstava Edvarda Muncha v roce 1905.
V roce 1909 podnikl studijní cestu do Drážďan a nuceně ukončil studium na Akademii, také byl přijat do Spolku výtvarných umělců Mánes.
Studijní cesty do Dubrovníku, Itálie, Německa a Paříže v letech 1910-1911. První výstava Skupiny výtvarných umělců v Obecním domě v roce 1912, maloval prekubistické obrazy s námětem krajin a ženských aktů. Na stipendium roku 1913 procestoval Itálii a vytvořil si osobitý styl v kubistickém tvarosloví, fauvistickou barevností a inspirací českým lidovým uměním. Za první světové války byl odveden roku 1915 a koncem roku 1916 kvůli špatnému zdravotnímu stavu propuštěn. Roku 1917 měl první samostatnou výstavu v Rubešově galerii a roku 1918 se účastnil první výstavy skupiny Tvrdošíjných. Následující rok vytvořil vrcholná díla, kterými uzavřel své kubizující období. V následující letech se účastnil dalších výstav Tvrdošijných u nás i v zahraničí, spolupracoval s družstvem Artěl, pro které navrhl řadu předmětů z oblasti užitého umění. Převládajícím námětem v jeho tvorbě se stala krajina, věnoval se také kresbě a grafice. V roce 1923 navštívil potřetí jadranské pobřeží, pokračoval v intenzivním malování krajiny-období do roku 1926 bývá označováno jako zelené. V létě roku 1927 vznikla řada krajin začínající období označované jako modré trvající do začátku třicátých let. Roku 1930 SVU Mánes vydal litografii Kytice jako členskou prémii. Začal se také více věnovat malbě květinových a ovocných zátiší. Roku 1935 pobýval v Supetaru na Brači na Jadranu a u
příležitosti jeho 50.narozenin uspořádal Spolek výtvarných umělců Mánes jeho soubornou výstavu. V roce 1936 byl zvolen předsedou SVU Mánes, rok poté navštívil s řadou českých umělců u příležitosti zahájení výstavy československého umění v Moskvě Sovětský svaz. V témže roku se účastnil mezinárodní výstavy v Paříži a Carnegie International Exhibition of Painting v Pittsburghu, kde za dílo Květinové zátiší obdržel jednu z hlavních cen. Za druhé světové války se z politických důvodů vzdal předsednictví SVU Mánes, pobýval v Praze nebo Pyšelích,
maloval zejména u řeky Sázavy. Roku 1944 byl protektorátním ministrem školství a osvěty Moravcem označen jako zvrhlý umělec. Před ukončením války prakticky nemaloval, objevily se i zdravotní problémy. V listopadu 1945 byl jmenován vládou Československé republiky národním umělcem. Roku 1946 podstoupil operaci, ale později zemřel a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově. Roku 1947 byla posmrtná výstava jeho celoživotního díla. Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, mnoha dalších státních a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí.