Špillar Karel

Karel Špillar ( 21.11.1871 v Plzni - 7.4.1939 v Praze ) malíř a grafik.
Mladší bratr malíře Jaroslava Špillara. V letech 1885-183 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof.Františka Ženíška , jehož vliv se projevoval obzvláště v jeho raných dílech. Od roku 1913 působil na této škole jako učitel kresby aktu, roku 1925 je zde jmenován profesorem. V roce 1897 přispěl do Gerlachových Alegorií triptychem Hudba-Poezie-Malířství. Po ukončení studií v roce 1893 získává první zakázku - oltářní obraz pro kapli v Ostravě. V roce 1897 přispěl do Gerlachových Alegorií triptychem Hudba-Poezie-Malířství.V následujících letech tvoří užitou grafiku a drobné zakázky. K dekorativní malbě se vrací v roce 1899, kdy spolupracuje s Janem Preislerem na dekorativních panelech pro pavilon Pražské obchodní komory na světové výstavě v Paříži. Ve spolupráci pokračují oba umělci při návrzích výtvarné výzdoby hotelu Central v Praze v roce 1900. S bratrem Jaroslavem spolupracuje Karel Špillar na monumentálních obrazech pro zasedací síň Vlašského dvora v Kutné Hoře (1901). Karel Špillar se v těchto letech stal aktivním členem spolku Mánes. V roce 1902 uspořádal Mánes výstavu ve Vídni. Pro výstavu Karel Špillar navrhl plakát. V roce 1902 odchází Karel Špillar do Francie. Žije v Paříži a často navštěvuje Normandii. Seznamuje se s pracemi současných francouzských malířů. Nejvíce jej ovlivnila tvorba Pierra Puvise de Chavannes, což se projevilo již v anonymní soutěži na oponu Vinohradského divadla, která byla vyhlášena roku 1905. V Paříži vytvářel moderně působící obrazy nočních osvětlených ulic a bulvárů. Z Paříže posílal do Prahy své malby a pastely, jejichž náměty čerpal ze života Pařížanů na osvětlených boulevardech, v restaurantech a kavárnách. Jeho návrh opony se umístil na druhém místě a francouzský vliv lze pozorovat i v jeho pozdějších návrzích monumentálních maleb. Z Francie se Karel Špillar vrátil v roce 1908, odchod uspíšila smrt jeho otce i onemocnění bratra Jaroslava. Nejznámějším dílem z doby po návratu do Čech je návrh pro figurální mozaiku Hold Praze na průčelí Obecního domu v Praze roku 1909 a v následujících letech své návrhy na výzdobu Obecního domu realizoval. V roce 1910 získal po svém bratru Jaroslavu domek s atelierem v Peci pod Čerchovem, kde trávil letní měsíce a vznikl zde velký počet prací v náčrtu, které byly posléze v Praze převedeny na plátno. Jeho tvorba od secesně symbolistních začátků přes expresivně podbarvené krajiny z Normandie dospěla k arkadickým figurálním výjevům, jeho monumentálně citěná malba navazuje na vitalismus rubensovsky robustními smyslnými akty ve scénickém aranžmá až k salonně inscenovaným aktům, kterým se věnoval až do konce života. Jeho pozdější malba souvisí s dekorativní optimistickou linií malby 30.let minulého století, jako například tvorba Jakuba Obrovského a Rudolfa Vejrycha. Vytvořil řadu litografií, plakátů a několik exlibris. Vystavoval v r.1926 v Obecním domě v Praze, v r.1938 v Rubešově galerii v Praze. Posmrtnou výstava jeho díla se uskutečnila v domě Jednoty umělců výtvarných a v síni umění Hollar v Praze v prosinci 1939. Je zastoupený svými díly v Národní galerii v Praze a mnoha jiných státních a soukromých sbírkách.