Švabinský Max

Max Švabinský ( 17. 9. 1873 v Kroměříži - 10. 2. 1962 v Praze ) malíř, kreslíř, grafik a pedagog

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Pirnera, Mařáka, v letech 1891-1896. Roku 1910 byl jmenován profesorem Akademie umění v Praze na speciálce pro grafické umění a malířství. Zde působil jako vedoucí grafické speciálky 1910 - 1928, rektor 1916 - 1920, 1924 - 1926, 1933 - 1935, vedoucí figurálního malířského oddělení 1926 - 1939. Zabýval se komorní i monumentální malbou, převažovaly figurální náměty a portréty, kresbou, užitou i volnou grafikou, plakátovou a známkovou tvorbou, mozaikou, návrhy vitráží, realizacemi pro architekturu, ilustroval řadu publikací. Hlavní náplní jeho tvorby je grafické dílo, vrcholem dřevoryty z období 1900 - 1920 a litografie z let 1923 - 1933. Z malířské tvorby jsou významná symbolistní obrazy kolem roku 1900 a monumentální žánrové malby. Byl členem a předsedou Spolku výtvarných uměců Mánes, člen a předseda spolku umělců České akademie věd a umění, zakládající člen Sdružení českých umělců grafiků Hollar, člen Sociéte Nationale des Beaux Arts v Paříži, rytíř řádu Čestné legie francouzské, čestný člen Jednoty umělců výtvarných v Praze, Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně ( Skupina výtvarných umělců v Brně ) . Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, mnoha státních  a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Samostatně vystavoval od roku 1917 a kolektivně od roku 1891.