František Zikmund ( 29. 6. 1893 v Železnici u Jičína - 4. 9. 1955 v Praze ) malíř
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Emanuela Dítěte a Karla Vítězslava Maška a po ukončení první světové války nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem profesora Maxe Pirnera 1919 - 1923. Maloval jihočeskou krajinu, českou vesnici, květinová a ovocná i zeleninová zátiší. V pozdním období tvorby se zabýval portréty např. představitelů vědy a vracel se k figurální tvorbě. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Samostatně vystavoval v Praze 1934 - 1954, v Brně, v Mladé Boleslavy a jinde.
Kolektivně vystavoval zejména v Praze, též ve Zlíně a jinde. Svými díly je zastoupený ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Východočeské galerie v Pardubicích, Galerie výtvarného umění v Chebu, Oblastní galerie v Liberci, Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, Galerii výtvarného umění v Ostravě a jinde.