Zrzavý Jan

Jan Zrzavý ( 5. 11. 1890 v Okrouhlicích - 12. 10. 1977 v Praze ) malíř a grafik

Roku 1906 se pokoušel o přijetí na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, po neúspěch rok navštěvoval soukromé školy v Praze. Následujícího roku byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u prof. E. Dítěte, byl však za dva roky vyloučen. Roku 1910 se stýkal se sdružením Sursum, od roku 1911, kdy měl za sebou expresionistické období, které je orientováno na symbolické představy, se sezmámil sBohumilem Kubištou, jehož přátelství jej výrazně ovlivnilo. V roce 1912 maloval již v příznačném symbolistním pojetí se zdůrazněným leonardovským šerosvitem a jemnou pevnou podkresbou. V témže roce byl přijat za člena Spolku výtvarných umělců Mánes, spolek opustil v roce 1917 na protest proti svému malému zastoupení na výstavách spolku. V roce 1917 se účastnil formování skupiny Tvrdošijní, s níž rovněž vystavoval. Počátkem 20.let se symbolistní figurace vyrovnávala s kubizujícími podněty, avšak přecházela především v krajinách v neoklasicistní tvar. V roce 1923 se stal členem Umělecké besedy. Spolupracoval s O.Štorchem-Marienem a nakladatelstvím Aventinum. Roku 1924 cestoval do Paříže, o rok později do Bretaně , 1927 se vrátil do Prahy, pak opět na kratší dobu odjížděl do Paříže. Od 30.let prakticky do smrti kultivoval skvrnovou až šerosvitnou malbu s jemnými liniemi. Náměty z Itálie kombinoval s náboženskými motivy či mořskými přístavy. od roku 1939 přestal jezdit do Francie, od roku 1941 dojížděl do Vodňan, kde maloval krajiny s rybníky. Po roce 1946 se opět na čas vrátil do Paříže i Bretaně. Od roku 1948 téměř nevystavoval, až roku 1957 měl výstavu v Praze. Roku 1965 jmenován národním umělcem. Reagoval na cesty do Řecka ( 1967, 1969, 1972 ) i když antické motivy zahrnoval do svých prací již dříve. Vracel se i k rodným Okrouhlicím. Jeho dílo opisuje ucelený oblouk od secese a symbolismu přelomu století s výraznými doteky expresionismu a vyjímečně kubismu, až k sevřené meditativní  malbě většinou stále se opakujících motivů - krajina domova i Bretaně, Loretánské náměstí v Praze i Piazetta v Benátkách, Kristus a antická hlava, Kleopatra a androgynní figura, v níž je kladen důraz na lyrické prožívání světa. Význam Zrzavého pro moderní české umění byl obrovský. Souborně vystavoval 1918 v Praze, 1920 v Berlíně, 1923 v Topičově salonu, 1927 v Aventinské mansardě, 1934 v Alšově síni Umělecké besedy, 1940 v Praze, 1947 v Galerii J. R. Vilímka, 1957 v Praze, 1963 v Národní galerii v Praze. Kolektivně vystavoval se skupinou Tvrdošijní v letech 1918, 1920, 1921, 1923 v Praze, Brně, Košicích, Drážďanech, Berlíně, Hannoveru, Vídni a Ženevě. Svými díly je zastoupený v Národní galerii v Praze a mnoha dalších státních i soukromých sbírkách u nás a v zahraničí. Jeho obrazy jsou chloubou každé sbírky.